O Tarim
Narozen 12.11.2001
Psi mě provázejí po celý život. I mé nejranější vzpomínky z dětství jsou vždy nějak spojené se psy, ať se již jednalo o křížence nebo psy čistokrevných plemen, kteří si buď vybrali nás, nebo jejichž společnost jsme si zvolili my. Všichni tito čtyřnozí kamarádi nějakým způsobem poznamenali určitou etapu mého života, vyplnili ho láskou, radostí a přátelstvím a naučili mě (a učí mě i nadále) vnímat svět těchto krásných bytostí. A nejen to. Učí mě poznávat i samu sebe.
Od počátku roku 2002 je mým kamarádem i azavak, žíhaný pes Tombouktou´s P´Aytarel, kterému doma říkáme Tari, z chovatelské stanice Tombouktou´s MVDr. Gabriele Meissen z Německa. Po důkladném zvažování, srovnávání a hledání jsem dospěla k názoru, že chci mít autentického azavaka, který v sobě ponese kromě typické azavačí elegance i pokud možno zdravé a bohaté genetické vybavení kvalitních afrických importů. U Dr. Meissen jsem našla přesně to, co jsem hledala, pejska s 50% africké krve, a teď s odstupem času vím, že jsem dostala mnohem víc, než v co jsem doufala a co jsem si tolik přála.
Tari se narodil mámě Tombouktou´s Nahalet coby jedináček. O to víc si vážím toho, že mi Dr. Meissen svého „Malého Prince“ svěřila. Když jsme si pro něj v 11ti týdnech přijeli, uměl chodit na vodítku, téměř nedělal doma loužičky, ničeho se nebál a bylo vidět, kolik skvělé péče mu Gabi věnovala.
Z pejska, kterého jsme si přivezli domů, se vyklubalo zvířátko s takovou spoustou energie, jakou jsem u žádného jiného štěněte v minulosti neviděla. Byl neustále vesele naladěn a měl neuvěřitelnou potřebu přátelit se a hrát si se všemi pejsky, které jsme na procházkách potkávali. Všechno, co dělal, prováděl s takovým nasazením, až nám to připadalo neuvěřitelné. Byl poslušný a nesmírně inteligentní a učenlivý a my se divili, proč se o chrtech a o azavacích zvlášť povídá, že jejich výchova nebývá tak úplně jednoduchá. A jako všichni správně zamilovaní a naivní majitelé jsme došli k názoru, že to je určitě tím, že zrovna ten náš pejsek je naprosto výjimečný.
Z omylu nás vyvedla pravá a nefalšovaná psí puberta. Z poslušného štěňátka se téměř ze dne na den stal výrostek s vlastním názorem, který se jen málokdy shodoval s naším. Svět byl plný zajímavostí, ve kterých bylo třeba se vyválet, bylo nutno je prozkoumat, honit, dohonit, ochutnat. Moje sebevědomí osoby, která už přece jen nějaké ty zkušenosti se psí výchovou měla, značně utrpělo, a já začala hltat články a knížky o etologii a soužití ve smečce a učit se nejen z literatury, ale hlavně: od svého psa. Lekce, které mi Tari uštědřil, byly důkladné a byly hlavně o mně samé, o tom, kdo jsem, jaká jsem, jak být lepší a jak pracovat sama na sobě, aby mi můj pes dokonale důvěřoval a přijal mě do svého světa. Byla to dost náročná cesta, vyžadující spoustu citu, lásky a trpělivosti z obou stran. Tari byl (a pořád je) skvělý učitel!
Přes hravé štěněčí období a bláznivou pubertu Tari dospěl v klidného, příjemného společníka, plného neuvěřitelné něhy, který nás doprovází naprosto všude, na výletech do měst, na dlouhých procházkách přírodou, chodí s námi do restaurací, spí s námi v hotelích, prostě je to kamarád do všech životních situací. Je to krásná, obdivuhodná bytost a já jen doufám, že mu dokážu vrátit aspoň část toho, čím on obohacuje mě.
Náhledy fotografií ze složky Tari
