Azawakh - africký chrt

No nazdar... konečně mám sílu a náladu psát. Nás snad stíhá deset ran egyptských, teda nakonec zase ne tak úplně.

Před hrady Salses, Francie

Pondělí: v pohodě jsme celá posádka - tedy staříček Tari, Akhami, Luna, páník a já - urazili 2500 km, ve Francii jsme si ještě udělali procházku k hradům Salses u dálnice, prostě dobrý. V Torre jsme se ubytovali, ale dostali jsme jen jeden klíč od bytu, protože druhý zapadl majiteli bytu Josému někde v autě a třetí náhradní potřeboval na výrobu kopie, kterou sice už nechal udělat, jenže mu ji udělali blbě. No a jak jsme tak s Luisem chodili nahoru dolů a nosili z auta věci, tak jsme si oba mysleli, že ten druhý má klíč, a zabouchli jsme si dveře a klíč i pesani byli uvnitř. Neměli jsme ani telefon, ani peníze, ani telefonní číslo na Josého... Ještě že má na našem balkóně vyvěšenou ceduli, že byt pronajímá, a u toho telefonní číslo. Takže jsme požádali o pomoc děvenku z baru v našem domě, nejdřív řekla, že jasně, že si můžeme zavolat... a v zápětí řekla, že to nepůjde, že se jí vybila baterie. No jo. Není to Španělka. Takže jsme sedli do auta a odjeli do vesnice hledat Josého, což je jako hledat jehlu v kupce sena. Napadlo mě obrátit se na policii, přece je jejich povinností pomáhat a chránit, takže mu třeba zavolají, jenže na stanici nikdo nebyl. Tak jsme jeli celí zničení domů, když jsme uviděli policajta na ulici před nějakým domem, kde s kolegou zajišťovali stopy po vloupání. No a pomohli nám, zavolali Josého a ten asi za hodinu dorazil. Pejsci byli v pořádku a byli rádi, že nás vidí.

Tari na procházce v parku

Úterý: ráno chtěl Luis nastartovat auto, a nešlo to. Hodní lidi ho roztlačili a tak jel na nákup. Auto někdy chytlo po chvíli, jindy po roztlačení.

Akhami

Středa: Auto bez roztlačení ani neškytlo. Luis dojel do místního servisu (už ho známe), změřili baterku a ta byla mrtvá. Tak za sto a něco euro koupil novou a auto startuje jak ďas. No jo... jenže do toho všeho měla Akha pořád hnisavý výtok, byla bez energie a nechtěla chodit. Pak z ní vypadl krvavý hnědý chuchvalec, zvracela... no chovala se jako před měsícem a půl při pyometře, kterou se podařilo zdárně vyléčit, jenže teď mi to přišlo horší. Chodila za mnou a dělala smutná očička, prostě hrůza. Večer jsem to nevydržela a vzala ji do ordinace ve vesnici. Místní veterinářku jsem měla tu čest poznat a nečekala jsem žádný problém. Sloužil tam však ten večer veselý klučík, vypadal tak na patnáct a všemu se neustále pochechtával. Tři slova – chichichi – další tři slova, a tak dál. Když se na to dívám s odstupem, určitě to byl ten zloděj, co vykradl barák, kde to šetřili ti policajti, zabil veterinářku a ukryl se v její ordinaci a předstíral, že je doktor. Kdybych se o Akhu tak nebála, slušně bych se bavila, něco takového se jen tak nezažije. Závěr byl, že má Akha pyometru a když ji nezoperují, umře. Což by se na operačním stole v rukou tohohle člobrdy stalo tak jako tak. Vyšetřovací stůl v ordinaci byl tak vysoký, že jsem musela stát na špičkách, když jsem Akhu držela... a to jsem docela vysoká. Tak jsem si představovala, jak ten cvok operuje Akhu a stojí u toho na nějaké tlusté veterinární bichli, aby dosáhl nahoru, občas sleze a v knize hledá podle obrázku, kterou vnitřnost že to má zrovna v rukou. Když přišlo na placení za ultrazvuk, na kterém hošan našel tak akorát plné střevo a tvrdil, že je to děloha plná hnisu, dala jsem kartu do přístroje, provedla platbu, hošík si přístroj vzal a začal mačkat postupně všechny knoflíky, aby vytiskl účtenku s potvrzenou transakcí. Asi po deseti minutách jsem na to koukla a špitla jsem, že by možná do přístroje mohl vložit papír, aby to tisklo. Dal ho tam, ale už bylo pozdě, protože pomačkal tolik knoflíků, že už mašinka nevěděla, čí je, a nic nepotvrdila. Teď už se tomu směju, v té chvíli mi ale bylo do breku. Večer jsem si dlouze dopisovala se známým vetem, co sídlí v Marbelle, dost mi pomohl a uklidnil mě.

Smečka a já

Čtvrtek: Akha měla krvavý hustý hnědý výtok a chovala se divně. Začala mě chytat panika a s morální podporou kamaráda Willyho na chatu, který bydlí na druhém konci Španělska, jsem obvolávala veterinární kliniky. Jedna klinika z Valencie chtěla za případnou operaci pyometry celkem asi 700 eur, plus cesta... no tu tisícovku by to nakonec dalo. Tohle vyděslilo i Willyho. Tak jsem našla kliniku asi 40 km od nás, domluvila se s velice příjemnou veterinářkou a hurá naložit Akhu do auta a honem tam. No oproti zážitku z předchozího dne to byl šokující rozdíl. Skvělá veterinářka, mladá holčina, krásný přístup k Akhášce, mluvila k věci a všechno, co dělala, dávalo smysl, prostě úleva. Provedla vyšetření - výsledek: Akha HÁRÁ, přitom má falešnou březost… její poslední hárání skončilo před dvěma měsíci. Naštěstí to tedy není pyometra a já mám poprvé v životě vědecky veterináři potvrzené, že mi hárá fena.

Háravky

Zapomněla jsem taky říct, že se na mě navalila lavina práce, takže co jsme přijeli, jen vyběhnu s pejsky ven a pak buším do klávesnice. Dokument, na kterém pracuji, je tak děsně blbý, že se mi to celé dnes přeházelo a zamíchaly se obrázky s texty. No odevzdat to mám v pátek v poledne, tak snad to do té doby dodělám a pak už budu zcela dodělaná... a půjdu se konečně kouknout na moře zblízka a třeba mi přestane být blbě po těch antibiotikách, co beru na průdušky, a přestanu se dusit.

Tarísek na pláži řádil jako zamlada

Tak to byl náš ostrý start, po tomhle to už bude jen pustá nuda... teda abych to proboha nezakřikla...

Tarísek se koupe v deltě řeky Ebro 

Pátek: ha, nuda se nekoná! Všechno hárá, co má proužky: Luna HÁRÁ!

Luna

PS: Nakonec všechno dobře dopadlo... přežili jsme dovolenou se dvěma vdavekchtivými háravkami, setkání s divočákem v mandarinkovém sadu u naší pláže, feňulky si daly říct, že hadi se neloví, návrat z výletu do hor v bouřce jsme zvládli, i když do údolí pod námi řezal jeden blesk za druhým, a Lunu jsem při jedné její horolezecké eskapádě přesvědčila, že když bungee jumping, tak bez lana proboha ne... prostě normální pejskařská dovolená jak má být. Hlavně že nebyla nuda

No a nejvíc si stejně užíval třináctiletý dědula Tarísek