Azawakh - africký chrt

Angry Vet Blog , ze kterého jsem se svolením autora převzala tento příspěvek, je blog dvou veterinárních lékařů z USA, zaměřující se na nejrůznější zdravotní i etické aspekty soužití se psem.

Dr. Rober Foley

Kastrace a její vliv na chování psů

Lidé, kteří si koupí malé štěně, jsou léta vychováváni k tomu, aby štěně vzali k veterináři, nechali ho naočkovat proti infekčním nemocem a proti vzteklině, a pak se objednali na kastraci. První otázka, kterou vždycky k velkému překvapení majitelů kladu, zní: „Proč jste se rozhodli dát vašeho pejska vykastrovat?“ Lidé na to často ani odpověď nemají a řeknou: „No já jsem si myslel, že by se TO MĚLO.“ Jindy lidé uvádějí důvody od prospěšnosti pro zdraví zvířete, které se mi většinou podaří rychle vyvrátit, až po předcházení nežádoucímu chování. V tomto příspěvku se zaměřím pouze na téma změny chování u psů – samců, neboť téma změny chování není vůbec jasné a některé lidi možná překvapí.

Často se lidé domnívají, že soužití s nekastrovaným psím samcem bude provázet nežádoucí chování. Mezi typické projevy chování, které si lidé spojují s nekastrovaným psem, patří nakrývání (naskakování), toulání a vzdalování se od domu, agrese vůči lidem a ostatním psům a značkování. Mnoho lidí má pocit, že kastrace jejich štěněte v nízkém věku takovému chování zabrání a že se z jejich psa stane příjemnější domácí mazlíček, který se lépe hodí k soužití v domácnosti. Nevytváří se tak stejné morální riziko jako při odstraňování drápů u koček, aby se zabránilo nežádoucímu škrábání? Mnozí veterináři, kteří neprovádí odstraňování drápů u koček z etických důvodů, jejich majitelům říkají, že by si neměli pořizovat kočku, když se nedokážou vyrovnat s nežádoucími projevy kočičího chování, jako je broušení si drápků o nábytek, ovšem na druhé straně rutinně provádějí kastrace nedospělých mladých psů, aby omezili nežádoucí chování. Tento zásah je chirurgicky naprosto stejně agresivní a pokud se provede v ranném věku, provází ho celá řada nežádoucích zdravotních komplikací, jejichž výčet by byl příliš široký pro tento stručný příspěvek. V Evropě se kastrace do velké míry považuje za stejně nepřijatelnou jako odstraňování drápků a kupírování ocasu a uší.

Když na chvíli odhlédneme od etické stránky věci – jaké jsou tedy účinky kastrace psů - samců na jejich chování? Retrospektivní studie, provedená pouze na 42 psech, se zaměřila jen na toto téma, a výsledky byly různé. Chování, které se tak nejvýrazněji dostane pod kontrolu, je toulání. Kastrace odstraní toto chování u 80 až 90% psů. Tentýž výsledek byste docílili, kdybyste zavřeli vrata. Značkování v domě se omezilo pouze u 50% psů a značkování okolí domu nebo venku, kde značkují ostatní psi, se nezměnilo vůbec. Naskakování na lidi nebo jiná zvířata se omezilo u 67% psů.  A nakonec, agresivní chování se změnilo pouze v případech agrese zaměřené vůči psům a snížilo se u 62% psů.  Teritoriální agrese, agrese vyvolaná strachem a agrese ve spojení s potravou se u žádného psa nezměnila ¹.  V jiné zprávě zabývající se agresivním chováním psů se uvádí, že psi vykastrování před dosažením dospělosti byli naprosto stejně agresivní jako psi nekastrovaní².

Existuje jistá možnost, že určité projevy chování se po kastraci zhorší. Je známo, že testosteron ovlivňuje úzkostné projevy chování; například muži trpící sníženou činností pohlavního systému s nižší hladinou testosteronu jsou náchylnější k úzkostným stavům a depresím. Léčba testosteronem tyto symptomy zmírňuje. Předběžné studie u myší byly provedeny tak, že myši byly vystaveny stresovým situacím, a před i po kastraci se testovala jejich schopnost se s takovým strachem vyrovnat, a to jak pokud jde o strach podmíněný kontextuálně (spojený se stejným místem) tak strach navozený (leknutí předcházel slyšitelný impuls). Výsledky byly smíšené a ukázaly, že kastrace opravdu ovlivňuje zpracování kontextuálně podmíněného strachu pamětí, což potvrzuje skutečnost, že zpracování kontextuálního strachu pamětí v mozku v oblasti hipokampu je závislé na testosteronu. Je zjištěno, že u mužů dochází k rozvinutí posttraumatické stresové poruchy méně často a že bývá méně vážné povahy než u žen právě z důvodu potlačení kontextuálního strachu v paměti³.

Nebylo by tedy rozumné dojít k závěru, že je alespoň možné že by se u vykastrovaných psů mohlo častěji objevit chování ovlivněné strachem proto, že se potlačí schopnost psa prozkoumávat jeho prostředí a správně zpracovávat a / nebo vymazat vzpomínky spojené se strachem? Známá behavioristka Parvene Farhoody se na tuto možnost zaměřila ve své magisterské práci na univerzitě Hunter College v roce 2010.  Studie byla založena na průzkumu provedeném pomocí 101 otázky, nazvaném Dotazník pro chování psů a výzkum (Canine Behavior and Research Questionnaire, C-BARQ), ve kterém se shromáždily informace o 7 různých charakteristikách chování u více jak  10 000 psů.  Zjištěné údaje ukázaly, že kastrovaní psi jsou agresivnější, bojácnější, vzrušivější a hůře cvičitelní než psi nekastrovaní⁴.  Tato data nebyla posouzena kolegy ani publikována, ale podle mých informací se v takto zaměřené práci pokračuje a provádí se sběr většího množství údajů v rámci širší studie, která bude předložena k posouzení a publikaci. Byl proveden sběr údajů pomocí podobného dotazníku (jako výše uvedený dotazník C-BARQ), který zahrnuje vzorek více jak 6 000 psů, a tyto údaje byly předloženy na Třetím mezinárodním sympoziu o nechirurgických metodách kontroly populace domácích zvířat, a ukázaly, že kastrace zhoršuje projevy chování včetně: agrese ze strachu namířená vůči psům (v závislosti na plemeni), žebrání o potravu, strach z fyzické manipulace a citlivost na ni, agrese vůči lidem a jiným psům, snížená energie, uštěkanost a válení se ve výkalech a jejich požírání⁵.

Kastrace může rovněž přispět k celé řadě projevů problematického chování, shrnutých do kategorie kognitivních dysfunkcí. Kognitivní dysfunkce je v podstatě psí Alzheimer a mezi její projevy může patřit dezorientace, znečišťování obydlí, agrese, potulování a zmatenost. Bylo prokázáno, že ve srovnání s nekastrovanými psy dochází u kastrovaných psů k rychlejšímu rozvoji kognitivní dysfunkce od mírné k těžké.  Výzkumní pracovníci prohlašují: „Toto zjištění je v souladu se současným výzkumem neuroprotektivního účinku testosteronu a estrogenu na buněčné úrovni a role estrogenu při prevenci Alzheimerovy choroby u žen.” ⁶.

Další zajímavá skutečnost, kterou je třeba vzít do úvahy je, že u projevů chování, u kterých se obecně předpokládá, že je kastrace může zlepšit (výše uvedené informace ovšem vrhají na tato dogmata pochybnosti), se předčasnou kastrací žádného kladného účinku nedosáhne. Prokázalo se, že zlepšení chování díky kastraci nezávisí na věku. Není proč spěchat a „opravit“ vašeho psa, zatímco ještě stále vyspívá jak tělesně tak duševně. Je důležité si dobře vybrat štěně. Při výběru plemene, které se má stát součástí vaší rodiny, musíte vzít v úvahu jeho vrozenou energii a sklon k agresivitě.  Odpovídající výcvik, nastavení pravidel a hranic a pohyb jsou naprosto nezbytné již od prvního dne. Pokud se problematické chování objeví, musíte ho rychle odhalit a se psem pracovat na jeho nápravě okamžitě, předtím než se z něho stane zvyk, je také nezbytně nutné využít služeb etologa a / nebo cvičitele, když takové potíže nastanou. O kastraci by se mělo uvažovat jako o posledním krajním řešení a očekávání úspěchu kastrace by mělo být realistické. Kastrace by se neměla provádět u psů před dosažením dospělosti, protože testosteron je nezbytný pro vývoj kostry a mozku.

¹. Hopkins et. al. Castration of Adult Male Dogs:  Effets on Roaming, Aggression, Urine Marking, and Mounting. J Am Vet Med Assoc 1976; 168: 1108-10.

². LeBoeuf, B.J.: Copulator and Aggressive Behavior in the Prepubertally Castrated Dog. Horm Behav, 1, (1970): 127-36.

³.McDermott, C. Role of gonadal hormones in anxiety and fear memory formation and inhibition in male mice. Phsiol Behav. 2012. 105 (5). 1168-74

⁴.Farhoody, P. Behavioral and Physical Effects of Spaying and Neutering Domestic Dogs. Smmary of findings detailed in Masters thesis submitted to and accepted by Hunter College in May 2010.

⁵. Duffy, D. et al. Non-reproductive Effects of Spaying and Neutering on Behavior in Dogs. Power Point presentation to the Third International Symposium on Non-surgical Contraceptive Methods for Pet Population Control.

⁶. Hart BC. Effect of gonadectomy on subsequent development of age related cognitive impairment in dogs. J Am Vet Med Assoc. 2001 July 1; 219 (1) 51-6.