Jana Vrbacká pro časopis Kynologická revue: Azavak, představení plemene
Článek ve formátu PDF se zobrazí po rozkliknutí odkazu:
Originální verze článku:
____________________________________________________________________________
Jsem cestovatel v osamělé poušti
Nic zvláštního na tom není
Dokážu odolat větru
Dokážu odolat žízni
A slunci
Vím, jak jít vpřed a kráčet
Dokud slunce nezapadne
V poušti, rovné a prázdné, kde nic není
Dáno…
Tinariwen: Amassakoul N´Ténéré
Dlouhé nohy, pod jemnou kůží vyrýsované svaly, extrémně krátká sametově lesklá srst, elegantní pružný krok, hrdě vztyčená hlava a pohled půvabných mandlových očí, někdy téměř pohrdavý, jindy pronikající až do duše. Pes, který okamžitě zaujme a ke kterému jen málokdo dokáže zůstat lhostejný, provokující svou odlišností nejen fyzickou, ale i svou jedinečnou povahou:
Azawakh
Azawakh, africký chrt, je pes Tuaregů, nomádů ze sahelské oblasti v jihozápadní Sahaře, dnes zabírající území Mali, Burkiny Faso a Nigeru. Je to primitivní (jinými slovy přírodní) plemeno, na jehož vzniku se člověk podílel pouze minimálně. Více než cíleným chovem byl po tisíciletí utvářen spíše tvrdými přírodními podmínkami tak, aby byl schopen přežít a plnit svou funkci. Patří mezi nejstarší psí plemena na světě. Ve své původní domovině byl používán nejen k lovu jako ostatní dnes známá plemena chrtů, ale na rozdíl od většiny z nich byl také psem hlídacím, neohroženě střežícím stáda a tábor svých pánů. Byl jediným psem, který v této africké oblasti žil, a tak musel plnit funkce, které v průběhu historie byly třeba v Evropě rozděleny mezi celou řadu nejrůznějších člověkem záměrně vyšlechtěných specializovaných psích plemen. Proto se v azawakhovi setkávají vlastnosti, které lze v této kombinaci a vyhraněnosti u ostatních chrtů těžko hledat. Azawakh je jiný. Azawakh není pouze lovecký chrt.
_________________________________________________________________
Výrazný formát - obdélník postavený na výšku – vysoko vtažené břicho, téměř rovná hřbetní linie a otevřené úhlení končetin azawakha na první pohled odlišují od ostatních chrtích plemen ©Ines Blix
_________________________________________________________________
Historie chovu azawakha mimo Afriku příliš dlouhá není. První představitelé plemene byli do Evropy dovezeni na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století do bývalé Jugoslávie. Víceméně ve stejné době byli rovněž přivezeni další psi do Francie. Azawakh jakožto plemeno byl v Evropě neznámý, a stejně tak nebyly tehdy k dispozici informace, týkající se oblastí původu. Tito psi byli považováni za sloughi a byli jako sloughi také registrováni. Výrazné rozdíly mezi azawakhy a sloughi však vedly k tomu, že v roce 1980 bylo rozhodnuto uznat azawakha jako nové plemeno. V roce 1981 vstoupil v platnost první FCI standard azawakha a historie tohoto velice starého plemene mimo Afriku mohla začít.
_________________________________________________________________
Pružnost, lehkost, energie a elegance pohybu mladé fenky ©Luis Moreno
Dlouhý krok a lehký pérovaný pohyb činí z azawakha jedno z nejelegantnějších plemen. ©Gudrun Büxe
_________________________________________________________________
Díky svému extrémnímu vzhledu a povaze, tolik jiné než na co bývají milovníci chrtů zvyklí, si za dobu své „evropské“ existence získal spoustu příznivců i odpůrců. Ti první, kteří si plemeno zamilovali, v něm nacházejí vlastnosti hodné obdivu, váží si v něm přítele se složitým a nesmírně vysokým intelektem, nezávislostí, věrností, vidí v něm obdivuhodnou bytost, jejíž náklonnost získat není snadné, ale o to cennější. Psa, který je nesmírně něžný ke své „smečce“, ať ji již tvoří dospělí, děti, nebo ji sdílí s jinými zvířaty. Ti druzí, pro které je azawakh příliš „jiný“ a ve srovnání s ostatními chrty příliš komplikovaný, tvrdí, že jeho nezávislost, uzavřenost až plachost a někdy i jistá ostrost vůči cizím lidem ho činí nesnadným společníkem.
____________________________________________________________________________
Azawakh se v Africe vyskytuje ve všech zbarveních s různým rozsahem bílých znaků, od znaků chybějících až po téměř bílé zbarvení s plotnami. Evropský standard uvádí zbarvení od pískového po červené, připouští černé žíhání. Rozsah znaků neupřesňuje, pouze uvádí povinné bílé znaky minimálně na nohou a špičce ocasu. Kvalita psa by se rozhodně podle zbarvení posuzovat neměla, přestože v praxi se tak děje. Přijatelnost rozsahu bílých znaků bohužel podléhá různým módním či politickým tlakům. Na obrázku je velice typická pouze osmiměsíční fenka s krásným formátem a úhlením. ©Gudrun Büxe
_________________________________________________________
Jaký tedy azawakh je? Co lze očekávat od soužití se psem, jehož vývoj jakoby ustrnul na prahu domestikace, jehož chování i reakce se v mnohém liší od toho, co běžný člověk zná a chápe jako typické chování běžného psa nebo obecně chrta? Proč je vůbec azawakh jaký je?
Pokud jde o přírodní plemena, lze říci, že na svět přicházejí dokonalá, dokonale vybavená pro přežití v podmínkách svého vzniku. Když je ovšem z jejich prostředí člověk přesune do západní civilizace, zvířata se ocitají v pro ně nepřirozeném světě, a pokud je chovatelé geneticky výrazně nezmění chovatelským programem, zachovávají si své původní a přirozené vlastnosti a reakce, které se v civilizaci mohou jevit úplně jinak, než čím ve skutečnosti jsou.
_________________________________________________________________
Žíhaná barva u azawakha. Žíhání může být od téměř nenápadného až k velice tmavému hustému žíhání, vzácně i s téměř mramorovou kresbou. ©Jana Vrbacká
____________________________________________________________________________
Azawakh je velice živý pes, který pozorně sleduje a vnímá vše, co se kolem něho děje, a na tyto vnější podněty reaguje. V prostředí, ze kterého pochází, je vnímavost a rychlost reakcí otázkou života a smrti. Bývá do různé míry nedůvěřivý vůči všemu neznámému, dotyku neznámých lidí se většinou vyhýbá. Osoby a situace, které zná, pak přijímá s klidem, ovšem jistá ostražitost v něm přetrvává. Pud sebezáchovy je u azawakha velice silný a právě díky němu dokázal přežít staletí v tvrdých podmínkách. Vzhledem k tomu, že azawakh byl původně možná více než lovec hlídací pes, hlasitě ohlašující každého vetřelce dvounohého nebo čtyřnohého, který by mohl znamenat ohrožení tábora jeho pánů, je neúplatným hlídačem. Svěřené území (dům, byt, zahradu, nebo třeba i svůj pelíšek na výstavě) dokáže hlídat a hájit v nepřítomnosti svého majitele i docela tvrdě.
_________________________________________________________________
Desetitýdenní štěně. Stejně jako štěňata všech přírodních plemen, bývají štěňata azawakha velice živá a fyzicky zdatná. Hbití a šikovní pejskové dokážou velice rychle vyřešit jakýkoliv problém a snadno překonávají dost důmyslné překážky, kterými se je chovatel pokouší udržet v pro ně určeném prostoru. ©Mats Persz
_________________________________________________________________
Je to pes se silným smečkovým instinktem. Má tendenci vytvářet hierarchie, snaží se nalézt své místo v prostředí, ve kterém žije, ať se již jedná o domácnost majitelů nebo psy, se kterými se setkává na procházkách v parcích. Mít jasno ve vztazích znamená pro azawakha bezpečí, a bezpečí znamená přežití. Azawakh se ve své původní domovině musí spoléhat sám na sebe, bývá proto velice samostatný, učí se zkušeností, a také velice citlivě reaguje na dění ve své smečce. Jasně stanovená pravidla a jejich dodržování jsou základními pravidly pro soužití s azawakhem. Pes, který za sebou cítí oporu nejvýše postaveného člena své smečky, se stává klidným a vyrovnaným společníkem, který s přehledem zvládá veškeré životní situace.
_________________________________________________________________
Dvanáctiletý pes. Azawakh je poměrně zdravé plemeno, dožívající se v dobré fyzické kondici 13 i více let. Na rozdíl od plemen kulturních netrpí třeba dysplazií loktů nebo kyčelních kloubů a pohyblivost a hravost si zachovává do vysokého věku.
_________________________________________________________
Člověk, který poznal v životě jiné psy, bývá překvapen, jak vysokou přirozenou inteligenci ve srovnání s nimi toto plemeno má. Pozitivně motivovaný azawakh, vychovávaný důslednou, laskavou a láskyplnou rukou, se učí nesmírně rychle a ochotně. Mimo klasických „chrtích“ aktivit – coursingu nebo dostihů - se s ním lze pustit rekreačně a pro oboustrannou zábavu i do celé řady dalších psích sportů, jako je třeba dogtreking, agility nebo v případě šikovného majitele dokonce i do takových disciplín jako je dogdancing. Vše je otázkou pozitivní motivace, trpělivosti a vytrvalosti a hlavně osobnosti majitele. Azawakh miluje společné aktivity se svým pánem a komunikace s ním díky jeho velké vnímavosti probíhá na skutečně vysoké úrovni. Azawakh má výjimečně dobrou paměť, co se naučí nebo co se mu přihodí nikdy nezapomíná, jen je potřeba nalézt způsob, jak toto chytré zvíře přesvědčit ke spolupráci. Pozornost azawakha bývá rozptýlená, pes vnímá spoustu podnětů naráz, nic mu nesmí uniknout, těžko se dlouho soustředí na jednu věc. Proto je vhodné při výchově či výcviku volit pro psa zajímavý program, střídat cviky a neopakovat je mnohokrát po sobě, a postupně učit psa soustředění. Nucením a nátlakem nebo dokonce fyzickými tresty se při výchově azawakha těžko něčeho dobrého dosáhne. Z azawakha nikdy nebude na slovo poslušný pes jako jsou služební plemena psů, vždy si do jisté míry zachová svou typickou samostatnost, ovšem může z něj být dobře ovladatelný společník, kterého lze na bezpečných místech bez problémů pouštět z vodítka, který přiběhne na zavolání, nebude vyhledávat konflikty s ostatními psy a utíkat. Soužití s dobře vychovaným azawakhem přináší hlubokou, naplňující radost.
____________________________________________________________________________
Půvabná hlava mladé fenky. ©Bettina Schmidt
Elegantní pohyb mladého psa. Přestože azawakh dospívá fyzicky i duševně až mezi druhým a třetím rokem, elegance jeho pohybu je již od útlého věku fascinující. ©Gudrun Büxe
____________________________________________________________________________
Vzhledem k tomu, že azawakh byl také pes lovecký, mívá lovecký pud vyvinutý opravdu silně. To může být jediným skutečným úskalím při soužití s tímto krásným psem, pokud mu chce majitel poskytnout i určitou volnost a zároveň i bezpečnost. Výchovou lze časem dostat i jeho loveckou vášeň pod určitou kontrolu, ovšem těžko lze očekávat, že o lov ztratí zájem úplně. Do jisté míry zde pomůže fyzické i duševní vybití energie zvláště mladého psa.
_________________________________________________________________
Azawakh a jeho smečka. Azawakh je sice odtažitý až nepřístupný k cizím lidem, ovšem o to něžnější je ke členům své rodiny. S malými dětmi mívá velkou trpělivost a stará se o ně skutečně láskyplně. ©Willy Anido
_________________________________________________________________
Azawakh je vytrvalec se schopností velice rychlé regenerace, nemá tendenci se přehřívat jako třeba greyhound, takže je vynikajícím partnerem pro dlouhé výlety i v teplém počasí. V podmínkách evropské zimy je třeba ho chránit před chladem vhodným kabátkem.
_________________________________________________________________
Typický představitel plemene správného formátu i úhlení, žíhaný pes ©Bettina Schmidt
_________________________________________________________
Azawakh v sobě spojuje křehký vzhled a citlivost, ovšem i silnou osobnost, vlastní vůli a nezávislost. Nelze ho vytrhnout z kontextu jeho historie a chtít po něm, aby se choval jako člověkem vytvořená kulturní plemena. Není to pes, který by každému vyhovoval, ani není pro každého. Člověk, který ho dokáže brát, jaký je, v něm získá přítele a společníka, kterého by mezi jinými plemeny těžko hledal. Azawakh mu do života přinese kus přírody, nezkažené a čisté, a nechá ho nakouknout zpět do světa, který lidé opustili a mnohdy přestali chápat již před tisíci lety.